Po několika delších článcích se na tentokrát uchýlím ke krátkým, výstižným záznamům mé reality. Poslední dny jsou dost hektické a děje se toho v některých ohledech víc, než by se mi líbilo, ale zachytila jsem i pár pozitivních signálů. :)

Mám za sebou poslední zkoušku svého bakalářského studia. Tedy doufám, ale snad jsem toho nepokazila tolik, aby to nevyšlo aspoň na trojku. Proč mít zkouškové šest týdnů, když to jde zvládnout za týden, že. Zbývají státnice. Haha. :D O zkouškách napíšu později, protože to byly jako vždy v případě literatury a filosofie hotové příběhy. Ale abych nezahálela... (ha, ha). Jedním z mých 101 cílů je zaznamenat 25 hlášek ze svého okolí. Prvních pár už jich uvízlo v mém zápisníku, tak se o ně podělím. Myslím, že můžu doufat, že budu mít sešitek vždy po ruce. :-D

Po dvou týdnech skenování městských kronik, balení dárkových tašek pro letošní prvňáčky a anketě s občany města jsem byla zavolána k šéfové s heslem "bojový úkol". Poměrně předčil očekávání.

"Umíte fotit?"

"Ne. Dělám jenom domácí fotky a podle toho to vypadá."

"To nevadí, tady máte foťák a zajděte nafotit tu novou výstavu, co instalují v kulturáku."

Beru s posvátnou hrůzou aparaturu, kterou se pořizují do místních novin.

"No, a když už tam budete, tak prosím udělejte rozhovor s majitelem."

Dobře, foťák už mi tolik hrůzy nenahání. :D

"A existuje nějaký seznam otázek?"

"Nene, vymyslete si je."

Upřímně mě mrzí, že jsem ve středu v práci skončila. Tak zase za rok! :)

V zimním semestru jsem si po jednom památném studentském dni řekla: Dvě zkoušky za den už nikdy!

A teď už znám dva termíny zkoušek v letním semestru a hádejte, jaký mám mezi nimi rozestup? Dvě a půl hodiny. :D Tentokrát jsem to ale dotáhla k dokonalosti, neb obě zkoušky jsou u téhož profesora. No, snad ty 4 zbývající zkoušky vměstnám jinam , protože... tři zkoušky za den opravdu ne! :D

Od Štěpána do tří králů.

Pět vyplácaných zvýrazňovačů.

Asi sedm hysterických záchvatů, tři z toho s pláčem.

Vstaňte zítra s čistou hlavou a vykročte pravou nohou. Přeju Vám všem jen to nejlepší do nového roku a ať je (ještě) lepší, než ten právě končící. :)

Vůbec nevím, co od roku 2013 čekat. Jasně, nikdy nevíte, co bude, ale loni jsem nějakou představu měla. V létě dvacetiny, na jaře maturita a přijímačky, když to půjde dobře, na podzim začátek prvního semestru. Realita mé představy překonala, odmaturovala jsem "za čtyři", vzali mě na všechny obory... a ještě mě nevyhodili! :D

A před třemi dny to bylo pět let, co tady bloguju. Když od toho neodečtu tu pauzu, po které jsem letos blog musela vzkřísit. :-D

Tak všechno nejlepší - a díky největší! ;)

Pořád mi ještě nedochází, že zítra jsou Vánoce. Když jsem se ve čtvrtek konečně po zápočtech dostala na vánoční trhy, bylo teplo i bez čepice a místo sněhu jsem se brodila v bahně. Nicméně, předevčírem mi v indexu naskákaly zápočty za 10 kreditů a dalších 6 mám splněno, dneska ráno kouknu z okna a je tam aspoň trošku sněhu. Hned mám trochu svátečnější atmosféru. :D

 Napsala jsem pro vás poetický i vtipný článek, ze kterého jsem měla sama dobrý pocit. Ani nebyl tak moc o škole. Smazal se mi. Takže máte zhruba do Vánoc utrum, než vychladnu! :/ :D

 Tak aspoň jednu advnetní písničku...

Nesouhlasím s těmi, co říkají, že dostal Slavíka za jeden protestsong.

I když to avizuje, že konec světa fakt bude, když Božský Kája nevyhrál. :D

Polo, protože nevím, jak to bylo doslova, knihu u sebe nemám a nedogooglila jsem se přesného znění. Takže nějak takhle:

"Méně prosil a více žádal - a ono to fungovalo..."

Báječná léta pod psa, M. Viewegh

"Jé, už je srpen, prázdniny jsou v polovině!" 

"No jo, dík!"

"Však pro tebe ne, vždyť je máš do konce září..."

"No jo... ale od května..."

No a co , že pomaturitní prázdniny jsou dvojnásobně dlouhé, pořád je srpen přelom do druhé poloviny. Spolustudenti, trpím s váma!