"Jé, už je srpen, prázdniny jsou v polovině!" 

"No jo, dík!"

"Však pro tebe ne, vždyť je máš do konce září..."

"No jo... ale od května..."

No a co , že pomaturitní prázdniny jsou dvojnásobně dlouhé, pořád je srpen přelom do druhé poloviny. Spolustudenti, trpím s váma! 

Jeden vyřešený problém přináší druhý. Proč sakra začínám optimisticky laděný článek tak pesimisticky? :-D

Ano, nakonec mě vzali, jak jsem to udělala, nemám tušení - dějepis na 84 bodů a ZSV na 72. Takže - navržena na přijetí v obou případech + v latině, kterou jsem si dávala jako bezpřijímačkovou rezervu. Na to, že jsem před přijímačkama měla pocit, že nakonec půjdu k zápisu tak akorát na pracák, výborný výsledek.  :-D

Jenže teď mám dilema, kterou kombinaci (všechno to mám jako dvouobor s češtinou) si mám nakonec vybrat. Vím jistě jen to, že latinu rozhodně ne. A nevím, proč to řeším, když vlastně ještě nemám výsledky písemné matury... a všechno ještě může být úplně jinak. :-D 

 Mín rp! /Překlad - mám to/.

Detaily, až to sama pochopím! 

...zejtra mám svůj den...

A pak mě dva týdny nikdo neuvidí. Zrubu se naprosto ostudně a budu v černé kronice našeho městského plátku. Proboha, to bude ostuda, až tam za měsíc nastoupím na brigádu. :-D Ještě, že mě to nepřijde draho, jako abstinentovi mi stačí málo. A zítra obzvlášť.

Protože maturita dává slovu "zítra" nový rozměr.

 "Po jarních prázdninách budeme psát na lekce Nature, Health, nezapomeňte i ty papíry, co jsme si přidali, jo a budu každou hodinu zkoušet otázky Canada, Australia, New Zaeland, obě o Velké Británii plus známé osobnosti. Dožeňte resty a odpočiňte si!"

Punč je zákeřný, ale linecké srdíčka jsem s perníkem neslepovala...

Pokud máte možnost noťas reklamovat přes Aljašku neborodinnného It, volte Aljašku. Tolik o 16 (ŠESTNÁCTI!) týdnech s noťasem, který mi nepovolil se někam nalogovat a chyběly mu čtyři klávesy plus měl zablokovaný mezerník. :-D

Narodila jsem se až po Sametové revoluci... ale Havel na mě působil tak, že bych mu svíčku

Dostala jsem k narozeninám místo kytky dvě balení pizza rohlíčků! :)

 Znáte takový ten pocit, kdy se vám všechno vymyká a ignoruje vaše představy o tom, jak by to mělo vypadat?

Všecko je nějak postavené na hlavu. Nedokážu si vychutnat ani začínající prázdniny, nedobije mě ani sluníčko (!!!) a když u mě přespí můj drahý, tak místo toho, abychom si do jedenácti povídali jako vždycky, tak jsem si k němu v devět lehla a devět nula dva usnula. A to jsem prosím neměla ani deci čeveného! :-D

Víte, já opravdu chci psát. Jenže se to kapke zvrtává. Veškerý svůj autorský elán si vybíjím na školním časopise, který chceme na škole znovuobnovit. A něco si píšu do svého neveřejného "deníku", abych si utužovala duševní zdraví. To je taky samostatná kapitola. Mimochodem, udělala jsem řidičák. :-D

Napadá mě pár humorných historek, co bych tu mohla napsat. Problém je, že stále