Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

tlapka: Fyzio je boží. Termín v listopadu jsem prošvihla, protože Aťule měla neštovice, a ten prosincový vyhlížím jak boží smilování. Úplně bez bolestí nejsem, určité změny však cítím. Zatím jsou to tedy opravdu spíše změny než přímo zlepšení, ale věřím, že se citelného pokroku dočkám.