Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

eithne: Já pořád čekala, kdy přijde to, co jsi na sebe naprášila u mě na blogu, a ejhle, ono nic! Však já si počkám na pokračování
Víš, když vypíšeš tak hezky pohromadě ten výčet událostí za poslední roky, tak mi už nevymluvíš, že jsi Terminátor. Navíc to jsou samé věci, ke kterým jsi předtím musela udělat rozhodnutí! V příštim životě chci být taky tak cílevědomá.
Zjistila jsem, že čím jsem starší, tím méně ochotná jsem šidit se o spánek. Na ten se prostě nesahá. Tečka. Takže to je jediná věc, ze které nikdy, nikdy neukrajuju. Když nespím, tak se nedokážu soustředit, a protože ty činnosti, kvůli kterým bych ukrajovala, vyžadujou jasné myšlení, tak by to stejně bylo kontraproduktivní. Takže spát ano, i kdybych měla umřít hlady, protože obstarávání jídla je zbytečně časově náročné
Tvoje vlasy... ach. Viděla jsem je pouze tady na fotce ze svatby, ale stejně ti je závidím. V dobrém samozřejmě
Fyzioterapeutka zní skvěle. Jestli s tebou jede tak moc od základů, že se rovnáš dýcháním, tak je to pecka! Já když se znova učila používat pravou nohu po některé z operací, tak jsme s mojí zjistily, že nemám vůbec žádné drobné svaly kolem kolene ani na zdravé noze, a cvičila jsem (a pořád cvičím) obě...
Moc držím palce, ať jde seberekonstrukce tak, jak plánuješ A jsem zvědavá na to, jak vymyslíš pohyb