Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

tlapka: Děkujeme, zbytečné to určitě nebylo, třeba to ten mrak právě pozdrželo tak, abychom se stihli vyfotit!
Fakt? Já právě měla dojem, že na fotkách vždycky vidím úhledný pláteček včetně krásného potahu a vrstev... ale tak kdo ví, kolik vzniklo jiných, realističtějších fotek? Chleba jsem se naučila jakžtakž ukrojit snad až loni! Chce to opravdu nůž určený na pečivo, takový ten hodně dlouhý a s pilkou. Po pár týdnech se občas zadařilo a teď už jsou častěji normální než příšern křivé, takže nevzdávej se naděje!
Zaznamenala jsem a držím palce, ať jste ve vzájemné shodě co nejdéle, a aby jste si to dávali po tu dobu najevo taktněji, než Mikyn předvedl!