Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

damn-girl: Tlapičko, doufám, že ti tvůj svatební den vyšel, tak jak jste si ho přáli a teď už jen gratuluji a přeji, ať se vám daří. Nebudu psát, že přeji vše nejlepší. V každém dlouhodobém vztahu je občas zataženo, někdy prší a kolikrát je i bouřka, důležité ale je, že poté opět vyjde slunce a že se společně na to slunce těšíte .
S tím bolerkem, škoda, že jsem to nevědla! Jedno se mi tady od svatby válí a klidně bych ho nechala jen za Zásilkovnu . Šaty jsem měla také obyčejné, objednané na slepo z internetu a rozhodně toho nelituji. Padly mi krásněa a jeden den bez dalšího využití bych ani nějaké drahí nechtěla .