Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

atraktivnistrasilka: Hodně štěstí. Ať jde vše hladce a ať moc neprší.

Již navždy, když se řekne svatba, vybavím si Mikynovu kamarádku, která mu nejdřív dala plus jedna, pak odebrala, pak vrátila s podmínkou, že mě chce poznat a zve na deskové hry... Aby pak týden před naplánovanými deskovkami Mikynovi řekla, ať mě s sebou nebere, že na svatbu stejně nepůjdu, tak by to bylo zbytečné, ale on na ty deskovky přijít má. A Mikyn pak šel na tu svatbu jako řidič, což mu oznámila dva dny dopředu (neměl vlastní pojízdné auto, ona předpokládala, že ano - nezeptala se, Mikyn si ho musel půjčovat).

Když se ženil Mikynův bratranec, jejich babička v jakémsi rauši pronesla, že jestli se toho dožije, zatancuje tam na stole. On ten bratranec byl totiž takový lehce do větru, a nikdo nečekal, že do toho fakt praští. No, svatba byla, babička se toho dožila, a na stůl si na ten čardáš sice nevylezla, ale nějaký vtipálek na zem položil desku od stolu, na kterou babička (posilněná kořalkou) stoupla a opravdu takový lehký taneček vykouzlila. Byla to sranda.
Jinak ty svatby až taková sranda nebyly, na každé se ošklivě pohádaly alespoň tři libovolné manželské páry (pokaždé potenciální tchyně s tchánem) a všichni pokaždé umírali nudou u dvouhodinového focení novomanželů se svatebčany. Jednou dokonce došlo k "únosu nevěsty" - nevěsta se vrátila vyloženě podrážděná, a se ženichem (který to překvapivě vymyslel) se potom několik dnů nebavila. Skvělý začátek manželství. Snad to u vás bude o dost lepší.