Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

terezawa: No, plánovala jsem, jak rozsáhlý komentář ohledně kýče na svatbách ti napíšu , ale spíše by se hodilo to probrat někdy u kafe.
Takže se vyjádřím jen takto... i když byste měli svatbou plnou kýče (což u tebe asi nehrozí ), tak je to jedno, když se to líbí vám. Každopádně nějaké labutě či bublifuk ve tvaru srdíčka bych určitě uvítala.
Co se týče kytek já jsem pro ty živé, ale chápu, že ne všichni jsou tak poslední jako jiní a hlavně mě ani varianta umělých květin nenapadla... teď když to hodnotím zpětně, možná bych si ráda svou svatební kytici nechala a ne ji jen obdivovala na fotce. Co se týče těch cen, jsou to mnohdy šílené pálky a upřímně jsem byla loni taky docela překvapená...ale tak snad je to jen jednou za život.
Držím palce při zařizování zbylých věcí!