Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

hanicezvesnice: Gratulace, milá Tlapko! To už budete mít všechno komplet, hurá! Ale nezávidím Ti to Mně stačila jedna svatba a doufám, že vydrží napořád. Já jsem ani netušila, že musí být koordinátorky ! :-O Naše organizace probíhala stylem: Dooooooort! Taneeeeeec! No a až se všici sešli, tak se začalo Ale i tak na svatbu ráda vzpomínám. Šaty jsem si našla na netu léta před ženichem, zcela jednoduché a pod kolena. Ušila mi je známá. Místo bylo na kopci u takové chaty, po obřadu polívka a raut pro plebejce, dort ve tvaru hlavy mopse (ten nejmenší, jaký kdy svatba viděla) a k obřadu nám hrála směska, která nebyla kvůli větru a velkému prostoru slyšet. Jen jsme dostali zákaz písně Highway to hell, no Všechno jsme si vyráběli sami a samozřejmě posloužily zavařovačky omotané provázky a pod ně juta U tance jsem trpěla, protože obecně nemám moc takovou pozornost ráda, ale dobrý. A pak jsme se zkrátka jen bavili bez soutěží a jiných aktivit. Někomu by se to asi zdálo hodně minimalistické, možná až odbyté a nudné, ale my jsme si rochnili. Na fotkách to vypadá hezky a určitě jsme se vešli do 70 000 Tak tady máš jednu předlohu a přeju Ti, aby ta vaše svatba byla ta nejkrásnější a nenahraditelná