Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

boudicca: Článek jsem četla, už když vyšel, ale komentuji zase s pořádným odstupem. Mise první botky mě pobavila, ač je v zásadě spíše smutná, jak hloupá některá omezení byla a co vše člověk musel udělat k něčemu tak samozřejmému, jako koupit miminku první botičky. Jak ve válce, co? Pořád doufám, že se to na podzim nebude opakovat, ale preventivně se snažím mít všechny nákupy předem pořešené. Vánoční dárky už pro jistotu sháním teď.