Ano, ano, jak tušíte - stále pletu a jsem čím dál urputnější. Proto si košíčky pustím i na tento blog. Mám sice pedigu věnovanou i dvoustránku v diáři, ale jako zálohu bych potřebovala ještě nějaký prostor, kam si mohu zapsat své poznatky. Protože co košíček, to nové objevy!
#7 - Hnědá spirála (24x17x11 cm)
Tento košík sloužil pro otestování hned dvou novinek. Použila jsem poprvé barevný pedig a zdvojila osnovy, aby horní lem košíku vypadal mohutněji. Spirály sklidily doma úspěch a já uznání, že už se pouštím i do vyplétání vzorů. Nechci shazovat své schopnosti, ale veškeré kouzlo spočívá v tom, že nahradíte světlé proutky barevnými, plete se pořád stejně. :-) Jen je nutné použít dno se správným počtem dírek (násobek 3 mínus 1). Na vyplétání jsem zvolila poměr 2:1 přírodních a hnědých proutků.
Se zdvojenou uzavírkou jsem taky spokojená, i když na pravé straně se mi trochu naklopila. Plete se stejně, jen se před ukončením košíku k osnovám přistrčí druhý prut. Efekt je ale výrazný a u větších košíků se mi už tenčí uzavírka zdá chudá.
#8 - Jahodový (24x17x10 cm)
Test červené barvy proběhl na výbornou. Po namočení proutků se úplně rozzářila, ale není křiklavá. Naživo nádherná barva! Perfektně se hodí do kuchyně babičce, jíž jsem košík věnovala.
I tentokrát jsem zkoušela novou techniku - decoupage dna. Poučena z lamího pokusu (viz dále) jsem čekala, až každá vrstva laku opravdu zaschne, a výsledek se dostavil. Dno se potapetovalo bez poškození. Jupí! Dodal mi to odvahu pro první promyšlenější vzor na stěně košíku - spirálu oddělenou tenkými barevnými proužky od přírodní časti. Pro ruce stejná práce, ale hlava se musela zapojit... Označila jsem si proutek, kde začínala řada, abych vždy ve stejném místě změnila barvu a tato strategie se vyplatila. Vzor vyšel podle mých představ.
Babička byla asbsolutně nadšená a na WhatsAppu jsme si psaly o pletení ještě dva dny.
Uzavírka je znovu zdvojená, aby se barvy pravidelně střídaly, je nutné přistrčit barevný proutek vždy ze stejné strany původního proutku. Ten více vlevo vyjde na vnějším okraji uzavírky, takže pro příště bych proutky prohodila, aby byl barevný lem viditelnější při pohledu zboku.
Když přidáte barevný proutek vždy na stejné straně a při pletení jim nedovolíte se překřížit, vypadá ten cop moc pěkně.
#9 - Na klíče (19x14x7 cm)
Dárek pro mamčinu kolegyni k půlkulatinám. Přála si malý oválek na klíče s nějakým hnědým prvkem, takže jsem použila osvědčenou kombinaci z #5, stuhu a korálky. Po fiasku z prvních košíků jsem si troufla na zámeček a pochopila, jak se opravdu dělá! Heuréka! Potěšilo mě i vědomí, že taková práce se pro mě stala jednohubkou.
#10 a #13 Frankensteinovi (14x14x9 cm)
Jubilejní #10 měla přinést pokoření hranatého tvaru. Au, au. Velký špatný! Už od začátku. Na bílém čtvercovém dnu jsem poprvé zkoušela decoupage. Bohužel jsem nedostatečně počkala, až zaschne jedna z vrstev laku, a tak se ubrousek rozmáčený potrhal. Seškrábala jsem ho houbičkou celý, bohužel i s kouskem dna, což ani nový pokus nezakryl. Vzhledem k umístění to tak vypadá, že lama na obrázku trousí bobky. Skvělý začátek!
Lamí bobek included. Když nevíte, že to má být čtverec, tak to není taková hrůza.
Pokus o opletek s rohy pak dokonal dílo zkázy. První řada rohových přesmyček se mi povedla, ale pak jsem sklouzla ke klasickému pletení a čtverec se zakulatil. Pak jsem si znovu podle návodu připomněla, jak to má vypadat, ale tvar už byl tak zdeformovaný, že se nedal zachránit. Nebylo ani zřejmé, která osnova je ta na rozmezí stran, takže jsem na jedné straně vytvořila hned dva křivé rohy. Frankenstein, nebo lichotivěji Tančící dům, je tak určen pro skladování ve skřínce, aby nešel vidět.
Vidíte ty strany čtverce, jako když narýsuje že? No, mému rýsování by to odpovídalo...
Druhý pokus dopadl o něco lépe. Košík už není tak hrozně pokroucený. Ale stejně tak, jaký jsem udělala pokrok, tak tolik ještě chybí do opravdu hezkého hranatého rohu... Ale neberu to nějak tragicky. Podobný výbuch jsem očekávala hned u prvního košíku. :-D
Frankenstein I. (dva rohy na straně) a Frankenstein II. (jeden křivý roh). Progres je zřejmý, avšak nedostatečný.
#11 Levandulový (24x17x12)
Abych si spravila chuť, vrhla jsem se na dárek pro mamku k MDŽ. Aby byl společný, design navrhoval Tom. Dno jsem potiskla levandulovým ubrouskem a opletla nejprve přírodním pedigem. Do hnědého prutu jsem pak nasázela střídavě bílé a fialové korálky. Řekla bych, že jsem měla jednu dvě řady nad proužkem ubrat a spíš zase zdvojit uzavírku... To je neuvěřitelné, že už si můžu dovolit řešit takové věci. U oblých tvarů teda! :-D
#12 Pro Majku (Ø14 cm)
Rodinná přítelkyně babky s dědou vždy Aťce donese nějaký dáreček, tak jsem jí na oplátku upletla kulatý košík. Volila jsem neutrální barvy, protože nevím, jak to vypadá u ní doma.
S druhou várkou se mi otevřela spousta nových možností. Hranaté košíky jsem zatím nepokořila, ale i tak jsem si vyzkoušela spoustu nových technika můj seznam technik k vyzkoušení bobtná ještě rychleji. Mít tak více času, pletu a pletu a žádný by nebyl stejný!
Co vy a košíčky? Používáte je k uskladnění drobností? Vybrali byste si z mé nabídky? :)