Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

tlapka: Ano, v tomhle jsme měli štěstí při vší té smůle, takže hurá sláva.
Úplně nespící dítě naštěstí neznám. Spíš to často se budící. Naštěstí to prokládá lepšími pasážemi, takže se to zvládat dá. A ani ten porod nebyla taková hrůza, já na to vzpomínám ráda - což je něco, co bych si předtím nikdy netroufla říct.
Děkuji!