Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

tlapka: Tenhle problém je hrozně komplexní a souhlasím, že výuka je základ úspěchu. Neměla jsem vyloženě špatnou matikářku, ale moje studium povětšinou vypadalo tak, že jsem v hodinách opisovala z tabule a pak jsem si to doma studovala sama, od úplných základů, dělala si zápisky a náčrtky po svém a počítala si příklady ze sbírky úloh. Jenže ne každý student je takhle motivovaný a bude dělat něco navíc. Přitom možná by stačilo, aby nám to ta učitelka v úvodu vysvětlila naprosto jednoduchými slovy (kolikrát jsem si do těch svých poznámek psala překlad z matematičtiny do lidštiny ) a třeba z různých úhlů pohledu, abych se už v hodinách zorientovala mnohem více a využila čas v nich efektivněji. A hlavně systematicky, připomenout návaznosti, postupovat od nejjednoduššího k těžšímu... a za jasně daných podmínek, co je nepodkročitelný základ a kde jsou hranice maturitního učiva. Což se velmi těžce vymezuje pro různé typy škol, přitom maturita je stejná a to by vydalo na samostatnou diskusi.