Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

ann taylor: Jak to tak čtu, těžké by to pro mě asi nebylo (aspoň tak na trojku), kdybych tu matiku měla ještě čerstvě v hlavě (jelikož jsem od střední nikdy nepoužila víc než násobení, procenta a jednoduché zlomky, teď už bych to nenapsala zcela určitě). Něco z toho, co píšeš, mi v hlavě vyskakuje, že tohle jsme probírali a dokonce jsem ze začátku s tímhle doučovala kamarády. Na druhou stranu to občas zní jako něco, s čím bych problém měla, protože středoškolskou matiku jsme rozhodně ani neprobrali celou, něco z toho, co píšeš, mi vůbec nic neříká, a učitel se na nás zcela otevřeně řešeno vysral s tím, že ji stejně nebudeme potřebovat (protože jsme byli JENOM EKONOMKA? Kde se NIC NEPOČÍTÁ?...?), takže... ono to fakt není tak snadný. U češtiny takovej problém není, tam se dá projít s nadrcením, ale u matiky by se měl začít klást důraz na pořádnou výuku, na to, aby to učil člověk, který rozumí souvislostem a umí je vysvětlit, a potom řešit maturity, to je podle mě velkej kámen úrazu a minimálně před 14 - 10 lety jsem na takovou učitelku narazila jen jednou a o to ještě odešla kvůli dítěti. Jenže kvalitní matematik s učitelskými schopnostmi to zase učit nepůjde, protože v soukromém sektrou si nebude muset vybírat, jestli bude bydlet nebo jíst a jestli bude mít auto nebo dítě