Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

tlapka: Jestli to takhle vidíš, tak mě to opravdu moc potěšilo. Dlouho jsem měla tento článek v rozepsaných a pak jsem si ho omylem přednastavila ke zveřejnění a pak jsem váhala, jestli ho nestáhnout. Takže moc děkuji za Tvůj komentář a ano, můžu klidně říct, že bych každé přála, aby na porod vzpomínala stejně ráda jako já. Neuměla jsem si vůbec představit, jaké to bude, ať už na souši nebo ve vodě, ale své volby vůbec nelituju. Ale jak říkám, měla jsem nepochybně i kus štěstí.