Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

tlapka: Spíš ty máš můj obdiv, že bys to neříkala. Ono na břicho jsem si počkala až snad někdy do 7. měsíce (takové to, že bylo vidět, že je opravdu z těhotenství a ne třeba z fazolačky )... a hlavně nevím, jak bych dlouhodobě tutlala ty nevolnosti a podobně. To by prasklo, i kdybych nechtěla, takže to oznámení mi přišlo mnohem čestnější - hlavně v práci. Kdy se plánují exkurze a akce na celý rok dopředu, holt není zbytí.