Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

adil: Jo, s babkama to někde bývá těžké, ale věř, že to jak jednají s potomstvem myslejí většinou dobře. A když není babka zapšklá a proti mládí zaujatá, tak se to snad snese...Musím se smát, já jsem totiž také jedna taková babka... já totiž s oblibou říkávám - "tobě to nechutná, viď?" to když si někdo z mé rodiny nechce vzít nabízené pohoštění. A s tím kobercem to mne také pobavilo,tvoje bábi je asi "stará škola",co ještě může posloužit, škoda vyhodit.Pst, prásknu na sebe svoji úchylku, u nás se odpad poctivě třídí než se odnese do patřičných kontejnerů,tak třeba taková krabice od nových bot, neskončí v kontejneru, mně- babce se vždycky na něco hodí...