Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

tlapka: Děkujeme!
Jo, podobně jsem zápasila se psaním dopisu, který se k vám nakonec nedostal. Taky jsem napsala, že mě hrozně mrzí, že nepřijedu, a pak si říkám, tohle není dobré slovo, mrzelo by mě to, kdybych byla nemocná nebo něco podobného... Však my si vzájemně porozumíme, jak to myslíme!