Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

hroznetajne: Kdybych neměla vyvinutý svůj speciální způsob vedení deníků, určitě bych si ho taky pořídila . Ale zapisování každý den by mě teď strašně stresovalo . Cítila bych povinnost si to vyplnit a jak se znám, akorát bych se jenom omlouvala za to, že jsem nepsala . Ale moc se mi líbí sedmiletý deník od Leny Brauner, málem jsem si ho i koupila a pak jsem dokonce váhala, že si jeden z Tigeru vezmu taky, nakonec jsem ale zůstala u svých deníků (tedy obyčejných notesů, do kterých si vnitřní obsah přizpůsobuji podle sebe). Ale chápu, že takováhle věc bude mít jednou ještě větší kouzlo, než má teď. Držím palce ve psaní! Z mých zkušeností se psací blok překoná právě tím, že se od psaní upustí a navrátí se k němu až v momentě, kdy ti to bude chybět . Taky pár takových psacích pauz mám za sebou .