Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

blazniva-strela: Musím se se svojí troškou připojit i já . Trochu mám podobný dojem jako se již nahoře zmiňovalo, že zas tolik neskákáš dva metry vysoko. Nebo se mi to zdá, ale i tak jsem ráda, že se na druhou stranu až příliš netrápíš. Každá práce je jiná - taky mívám pochybnosti v třetím týdnu. Možná i strach.

Naštěstí já byly zvyklá chodit spát brzo, tak to tolik necítím, ale vstávat před 7 je docela i tak pro mě šok, když jsem někdy vylehávala i do 11 .

U té scény s tím těhotenství jsme skoro vyprskla smíchy . Jo tyhle akce jsou zajímavé, já zas mám něco se ženáčem .

Trochu tě obdivuji jak to zvládáš ještě nad prací přemýšlet večer - já ji můžu vypostit sotva zaklapnout dveře.

Co se týče změny - já odmítám jakýkoliv zásah do mého těla - takže jedině brýle a ic jiného . Banku měnit asi nebudu, ale na operátora se strašně těším . To O2 už fakt nedávám, přemýšlím o T-Mobile, ale ještě uvidím. A na tvojí otázku odpovím jedině takhle - změny jsou a vše přijde na blogu