Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

rebarbora: Ježíš, to byl napínák! Četla jsem to v pátek v autobuse, ani jsem nedýchala a málem jsem přejela zastávku Tohle mi už prosím nedělej!
Ale hlavně, že to dobře dopadlo - moc, moc, moc gratuluju! Každopádně je to jen důkaz, že člověk musí být v životě asertivní a případně odpovídat i na otázky, které nejsou položeny Bravo!