Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

adil: Jejda, to je věcí co jsem nikdy nezkusila ! Sushi jsem ještě neochutnala a asi neochutnám, natož zápolit u jídla s hůlkami,ani v solné jeskyni jsem nikdy nebyla, tam to musí být prima. To jeden můj vnouček už v mateřské školce do solné jeskyně chodil. Ani auto řídit neumím,vždycky mě z rodiny někdo sveze Tenis už se také nenaučím,jsem ráda, že ještě aspoň chodím Když to tak shrnu, zvládnu jen to vaření. V mém věku něco si lajnovat do úkolů - má vůbec cenu? Ale jo, jeden bych měla, "vyděržat, vyděržat" co nejdéle