Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

cayenne®blbne.cz: Připojuji se ke gratulacím.
Státnice musely být docela zážitek. Pro mě je aspoň zážitek si o nich číst. Tebou navrženou taktiku možná taky někdy zkusím, až se mě u zkoušky na něco zeptají, s úsměvem jim odpovím, že bych to věděla... kdyby se na to zrovna nezeptali. Otázkou ovšem je, jestli u svých státnic budu tak vysmátá. Ale jsou ještě tak daleko... jen abych si to neříkala do doby, kdy dva týdny před nimi za mnou přijde mamka a bude se ptát, jestli se vůbec hodlám učit