Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

tlapka: Julčo, to je bezbřehý optimismus. Určitě to není úžasný a ani se do toho nevrhám nadšeně a se sílou. Prostě jsem trošku zahnaná do kouta a rozhodla jsem se, že nejlepší obrana je útok, tak jdu hlavou přímo proti zdi! Ale z vlastní vůle, to je pravda.
Každopádně děkuju, třeba na mě to nadšení časem přijde a za pár let zjistím, že to byla nejlepší možná volba.
Ty mi přece můžeš psát, i kdybych to dotáhla na profesuru! Nemluvě o tom, že v matice má mé vzdělání takové resty, že bych možná pro začátek potřebovala doučování i od tebe, hezky od těch čísílek, jak se vůbec píšou, číselná osa a tak...