Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

hroznetajne: Panečku, to je našlapaný článek! Je super, že teď budeš text prokládat fotkami, já to mám hrozně ráda!

Ta učebna na půdě je fakt divná . Já jsem ještě pořád nebyla ve všech křídlech naší školy, tak se docela bojím chodit do vyšších pater, abych se neocitla na druhé straně Evropy, třeba... Jednou jsem se ztratila a omylem jsem narazila na velikou klec s kanárky a křečky v teráriích, skříně plné opic zalitých ve formaldehydu a police s lidskými kostrami . Jsem odtamtud vyletěla strachy, pak jsem zjistila, že jsem se asi ztratila v přírodovědném křídle . No nechci vědět, co je v tom našem pověstném 4. poschodí, do kterého nevedou schody .