Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

tlapka: Why not both?
Tahle autorská nepřímá úměra je pekelná. Když se nic neděje, není moc o čem psát, když se děje, není kdy psát!
V multikině jsem byla, jestli si dobře vzpomínám, po 6 letech. Na 3D nechodím, lépe se cítím i orientuju v klasickém formátu. Stejně je to vtipné, jak je tahle technologie čím dál tím víc dostupná - kdysi to byl velký zážitek, když jsme byli v PRAZE a tam bylo 3D kino, dneska hraje i u nás v malém městečku a nikdo nehne brvou.