Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

untitled: Zase jednou jsi mě řádně pobavila, Tlapko. Děkuji!

MHD jsem jezdila celý život, ale co jsem se vrátila z Německa, všude chodím pěšky a šokuje mě, jak rychle se věci mění. Kolem mě projíždějí trolejbusy, které tudy předtím určitě nejezdily a v nich jsou jakési nové žluté mašinky, zřejmě na ODISky.

Veselých historek mám několik, ale žádná nemá na tu tvoji. Párkrát jsem se vyvrátila v tramvaji, ale vždycky tak hezky, že jsem si sedla přímo na zadek, takže si ani nestěžuju. Jednou spadl chlap na mě, to už tak veselé nebylo.