Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

tlapka: Pravým předním bércem. Ta věcnost lékařských zpráv je úžasná.
O dyspraxii ve svém případě taky lehce uvažuju, asi si, až budu mít čas, o tom něco půjčím a nastuduju. Prostorová orientace nula, motorika bídná... už dávno jsem si všimla, že když mi třeba v tom těláku opakovaně něco ukazovali, jak se to dělá, já jsem to nedokázala napodobit a ani poznat, čím se moje verze od té jejich liší.
P.S. Dokonce sesednu před nájezdem... já dokonce nejezdím na kole vůbec.
Koukám, že posilovny jsou univerzální odkladiště studentů.