Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

boudicca: To je hrozně srandovní! Souhlasím, asi každému vysokoškolákovi se občas nějaká podobná situace přihodí. Co já si užila, hehe, raději nevzpomínat. Jen se musím zastat studijních referentek, protože u nás pracují samé skvělé paní, co píšou do mailů smajlíky a nic pro ně není problém. Člověk se za nimi opravdu může jít i jen poradit, jsou fakt milé. A moc hodné byly i paní na druhé fakultě, co jsem studovala dříve, takže to asi není taková výjimka.

Největší haluz, co se mi podařila, že mi byla uznána angličtina z předchozího Bc. studia, takže si nemusím dodělávat C1 zkoušky. Spolužáci, co přišli z jiných dvouoborů se stejnými dotacemi na angličtinu, dostali všichni zamítnutí. Samozřejmě jsem si nestěžovala, že.