Tlapka | Dědictví aneb...

V rozepsaných jsem našla tento tag neznámého původu. Podezírám se však, že vzešel z jedné doslova plodné facebookové diskuse se Sigrun. Nejistý původ je vzhledem k tématu tohoto tagu poměrně ironický. No, kdo chcete, adoptujte ho, budu ráda. :-)

Kdy slýcháš "Ty jsi celá/ý..."?

Pořád. Kdykoli něco vymamlasím, děda přispěchá s komentářem, že jsem celá stařenka. A jakmile se mi něco povede, tak jsem celý on. Zázrak!

V čem by ses nejradši od zbytku rodiny odlišil(a)?

Velmi ráda bych měla zdravější zuby a oči. Brýle nosím už od první třídy, na gymplu jsem je naštěstí mohla vyměnit za čočky a nosím je dodnes, se zuby to vypadalo nadějněji. Ještě v 16 jsem neměla žádnou plombu, ale pak jsem prodělala mononukleózu a mám pospravovanou celou hubu. O tři zuby a dvě osmičky už jsem přišla úplně.

Jaká vlastnost se u tebe dědí napříč celou rodinou?

Obávám se, že smysl pro humor. :)

V čem se nejvíce podobáš svým rodičům?

U otce těžko soudit, ale mamce jsem prý hodně podobná vizuálně. I když bych to sama nikdy neusoudila, podle reakcí okolí soudím, že máme i velmi podobný hlas. Když jsme ještě používali pevnou linku, nikdo nepoznal, která z nás zvedla sluchátko.

Co máš společného se svými prarodiči?

Když je tak poslední dobou sleduji... asi luštění křížovek různého typu. :) A hlavně večery u vína. Lidi často říkají, že povahou jsem celá mamka, ale já se domnívám, že se podobám babce víc, než je patrné.

V čem jste si podobní a v čem se lišíte se sestrou/bratrem? Pokud jsi jedináček, chybí ti sourozenec?

Jako malá jsem si užívala jedináčkovství, představa sourozence mě možná i trochu děsila. Dnes bych za něj (nebo třeba jen bratrance či sestřenici) podobného věku byla velmi ráda - mít parťáka na pokec, nějakou akci, přidat se k partě jeho/jejích přátel, znát více lidí... bohužel. Já sama bych chtěla více dětí.

U čeho si říkáš: "Kde se to ve mně vzalo?"? 

Občas u studia. Mamka i děda mají vysokou školu, děda je doktor práv, ale sami říkají, že tak jako já nikdy nestudovali. Obávám se, že nejlépe ze všech činností se umím učit. Převedení poznatků do opravdické praxe už se mi už tak úspěšné nezdá... Jo, a mamka párkrát přiznala, že nechápe, po kom mám postavu.

Stýkáte se i se vzdálenější rodinou?

Tak já se nestýkám ani s otcovou rodinou, že jo, ehm ehm. Každopádně se vzdálenějšími příbuznými to není snadné. Praděda pocházel z 12 nebo 13 sourozenců, některé tetky ještě tuším žijí, ale neznám ani jejich jména. Často bydlí i poměrně daleko, co tak vím. Babka má mnoho bratranců a sestřenic. Stýkáme se vlastně jen s dědovou sestrou a rodinami jejích dvou synů, z toho s jednou z rodin výrazně méně. Mamka ani babička sourozence nemají, což řady našeho příbuzenstva docela omezuje.

Rodinné sešlosti jsou...

...hlučné. Někdy úplně neproniknu do jejich atmosféry a ráda se po chvíli decentně vzdálím, ale většinou si je užívám. Některé historky už jsem slyšela asi stokrát, ale když už se objeví nějaká nová, stojí za to! Akorát pak na mě všichni zírají a děsně se diví, že tak samozřejmou věc jsem doteď nevěděla.

Co staré rodinné fotky, znáš je? Nebo dopisy a jiné památky?

Některé ano. Babka schovává spoustu starých alb, ale sama si je neprohlížím, protože jsou bez popisků a já lidi na snímcích většinou ne(po)znám, takže mi prohlížení fotek zase tolik nedá. Něco jiného je, když si občas, třeba na nějaké sešlosti nebo o Vánocích, udělají naši čas a fotky doprovodí komentářem. Kdo to je, kde, ve kterém roce. Pro své děti bych jednou chtěla mít nějaká alba s fotkami z mého mládí. Sakra, to už abych začala. :-)

Dědí se u vás nějaká hmotná věc?

O ničem takovém nevím. Mamka měla jeden nějaký prsten po prababičce, ale moc prstýnky nenosí, takže je asi někde uložený. Ale když slyším o tradici, že se v rodině něco dědí, moc se mi ta idea zamlouvá. Třeba královská koruna. :)

Předávíte si v rodině z generace na generaci nějaké povolání, talent nebo jméno?

Nic takového mě nenapadá. V rodině se žádné jméno ani profese neopakuje. Děda se sice dost snažil, abychom se já nebo mamka taky živily právem, ale nakonec nepochodil. 

Do jaké hloubky znáš původ své rodiny? Zajímalo by tě sestavit si rodokmen?

Vím, že máme kořeny na Prostějovsku. Jako u téměř všech rodin z našeho regionu se i ta naše semtam mísí s Poláky, ale to se týká hlavně vzdálenějších kolen a větví naší rodiny. Genealogie mě fascinuje, ráda bych se zorientovala, kdo je vlastně kdo, ale samozřejmě nejvíc by mě zajímaly podrobnosti o mém otci a jeho rodičích, protože i když se naše kontakty zpřetrhaly, když mi bylo půl roku, pořád je to pro mě geneticky velmi blízký člověk.

Jaké vlastnosti bys předal(a) svým dětem, kdyby existovala možnost volby? A co by měly mít spíše po druhé straně?

Lásku ke knihám a češtině. A talent na studium! Čím dál tím více si vážím toho, že jsem vystudovala, ani nevím jak. Jasně, že jsem si prošla dřinou, ale tu cestu jsem absolvovala bez zaškobrtnutí. Po mém drahém by mohly dostat do vínku orientační smysl, technické dovednosti a manuální zručnost. A hlavně případné dcery by vraždily za jeho řasy. :)

A co vaše rodinné dědictví? Půjdete s kůží na trh?