Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

damn-girl: Také jsem byla před rokem na plavbě po Vltavě, ale na té večerní a také s rautem. Bylo to fajn... až na pavouky, kteří byli na stropě uvnitř lodi, pro mě arachnofobika to byl fakt pekelný zážitek .
Je to ale vtipné, že tě nejvíc ze všech jídel uchvátila právě rýže . Já mám hrozně ráda tu u nás ve školce, jak je slepená a každé sousto tý rýže je jinak slané. Asi jsem švihlá, ale prostě ji mám nejraději. A nejraději mám právě slepovanou rýži, tak sypká mi tolik nechutná.

Achjo, to je věc, kterou nikdy nezažiju a hrozně moc bych chtěla - vidět Prahu jako turista .