Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

tlapka: Vidíš, takhle jsem nad tím neuvažovala, nakolik je tahle varianta častá. Ale asi moc ne. Mně trénink nepomáhal, tak se někdy v autobuse akorát učím slovíčka - to zvládám, protože mrknu do knížky, proletím odstavec očima třeba na zastávce, když autobus stojí, a do příští si je opakuju. Ale číst souvisle nejde.
Neboj, ponožek bych se nikdy nezřekla!