11x mé čtenářské já

Jak je známo, řetězákům moc neholduju, ale dala jsem Coolně slib, že pokud odstátnicuju (nebyla jsem v té době literatuře moc nakloněna a vypěstovala jsem si vůči ní až agresivní postoje :-D), vyplním knižní tag, do kterého mě zapojila. Nespočívá v žádných konkrétních otázkách, ale mám prostě vymyslet 11 zajímavostí o mém čtenářském životě. Jak jsem slíbila, tak činím, protože sliby jsou pro mě dost závazné nejen o Vánocích. :)

1# Jsem čtenář bytostně prozaický. Dokážu ocenit i poezii, ale z prózy se  zkrátka stala má srdeční záležitost, je pro mě navíc jednodušší analyzovat novely než básně - jak jsem si ověřila i u bakalářky (hergot, však ke kapitole o rozboru těch sbírek jsem ani nedošla! :-D).

2# Nemůžu si číst v autě nebo autobuse, což mě strašně štve, protože bych ušetřila dost času. Ve vlaku mi to nevadí, ale tím se samozřejmě do školy nedostanu. :(

3# Jsem zastánce knihoven. Nechce se mi vypláznout nemalé peníze za knížku, o které ani nevím, jestli se mi bude líbit. Navíc při mé čtenářské spotřebě? V knihovně mám za pár korun přístup ke stovkám knížek, sice někdy si na svou vyvolenou musím počkat, ale zase se mi nehromadí doma. Kupuju si jen ty, ke kterým se ráda a opakovaně vracím.

4# Nikdo neví, jak jsem se naučila číst, protože jsem nikdy jsem neslabikovala ani nenaznačovala, že by u mě probíhal jiný podobný mezikrok. Prostě jsem si jednoho krásného dne vzala knížku a četla. Mamka si myslela, že si text pamatuju, tak mi knížku několikrát otevřela na náhodných stránkách, ale nenachytala mě. :-D Mám teorii, že jsem se naučila číst, když jsem jí při jejím předčítání vždycky koukala přes rameno. Ale to už se asi nedozvíme.

5# Měla jsem hrozně dlouhý seznam knížek, které si chci přečíst. Ztratila jsem ho. :( Ale postupně na ty knížky znovu a znovu narážím, čímž si ověřuju, že stojí určitě za to - a nový seznam zase bobtná. Akorát mě mrzí, že nemám tolik času, kolik bych na četbu chtěla. Selhaly i moje pokusy vést si seznamy přečtených knih... půjčených knih... a to jsem jindy seznamový a odškrtávací typ! :-D

6# Neuznávám odpor k povinné četbě, maximálně k tomu, jak je vedená. Jasně, Babička není pro každého, ale kánon "klasiky" už je tak ohromně rozsáhlý, že si v něm každý může najít to své, když dá literatuře šanci.

7# Mým snem je vydat vlastní knihu. Pořádný bestseller ověnčený nějakým pořádným literárním oceněním, samozřejmě! :-D 

8# Mám ráda hrubé knihy. Samozřejmě, na výšce jsem z časových důvodů musela svoje názory přehodnotit a prvním kritériem při četbě se stalo do té doby opovrhované "kolik to má stránek?", ale to bylo čistě kvůli pragmatickým důvodům a neslučitelnosti školních požadavků a mých časových možností. Když si chci čtení doopravdy užít, sáhnu po pořádně dlouhém románu. Nebo rovnou knižní sérii!

9# S tím souvisí i to, že jsem zastánce klasické papírové formy. Praktičnost mě ale dovedla i ke čtečce, čtení z PC monitoru pro mě ale zůstává východiskem z nouze.

10# Mám někde spoustu krásných záložek. Někde, takže se musím uchylovat k různým papírkům nebo pokládání knížky rozevřenými stránkami směrem dolů. :-D

11# Je pro mě hodně důležitá grafická úprava a stav knížky, abych se do ní pořádně začetla. Nemám ráda svazky, které se rozpadají, jsou hojně slepené izolepou a mají titěrné písmo s malým řádkováním. Samozřejmě, většina knížek, kterými se musím prokousat, je právě tohoto formátu. :-D Vzhledem k tomu, že necítím, si však nevychutnávám údajnou vůni nově koupených knih. :(

Takže restík a slib byl splněn. Kdo chcete, přidejte se. Anebo napište, v čem se naše čtenářská já vzájemně prolínají a rozcházejí. Jsem zvědavá! :)