Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

sargo: Četla jsem hrozná kvanta knih, až jsem čtenářsky úplně vyhořela. Několik - a ne mělo - let mě nebavilo vůbec číst a i když jsem tomu znovu přišla na chuť, máloco mě ještě zaujme; a hodně nedočítám, protože už se jaksi v té knížce nemůže stát nic, co by mi přišlo zajímavé (nebo dokonce překvapující). (Dost mě překvapilo, kolik takových lidí je.) Hodně se v opětovném rozečítání osvědčil mobil coby čtečka, protože mi dává možnost vybrat si z několika knížek na různých obskurních místech a časech. Též stále více oceňuji kouzlo mluveného slova, jen jaksi není kdy poslouchat
Poučení: mládeži, zase to tak s tou četbou nepřehánějte!
Stala jsem se zastánkyní povídek coby nejvyšší literární formy, protože vepsat na malou plochu charaktery, příběh i kvalitní zápletku mi přijde náročnější, než to vepsat do románu.
Tak.