Tlapka | Sečteno, podtrženo...

Dnešek je pro mě přelom. Doufám, že drobný, že budu dál pokračovat na stejné vlně, na jaké se nesla moje bakalařina. Ano, ještě jednou budu otravovat se svými státnicemi, nebo spíše tím, co jim předcházelo. Potřebuju si v hlavě udělat pořádek, rozdělit si "staré" versus "nové". Promoce mi nepomůžou, když je máme až v půlce nového semestru (s imatrikulacemi :-D), takže je zastoupí rekapitulační článek.

Zdá se mi vtipné, v jakém šoku jsem přišla z informativní schůzky. Na gymplu stačilo málo, aby člověk dostal aspoň čtyřku a nemusel opakovat (NIKDY se mi to nestalo, párkrát trojka a podařilo se mi ulovit i pětku, ale čtyřku nikdy! :-D), na výšce chtěli každý test na 70%<, abychom předmět splnili. Navíc na zápočty máme jediný pokus (opravný je dobrá vůle učitele, nic zaručeného) a na zkoušky dva (o třetí se musí žádat u děkana). Hrozně mi proto lezli na nervy někteří mí spolužáci, kteří i na blbý zápočet měli garantované tři pokusy. A ty seznamy povinné a doporučené četby! Vrátila jsem se vystresovaná, že to nedám, že skončím na pracáku (to se mi každou těžší zkoušku vrací :-D), ale taky odhodlaná - okamžitě jsem se zapsala na španělštinu pod heslem "jestli mě vyhodí, tak z toho aspoň vytřískám jazykový kurz zdarama". :-D

První semestr překypoval úžasnými novými věcmi, osobitými učiteli a příšernými jídly v menze. Trvalo mi skoro celý ročník, než jsem se naučila přetlumočit si jídelní lístek do škály ber - neber - zadrž dech a zdrhej. Jako největší úlet hodnotíme oběd po imatrikulacích, kdy jsme si my, čtyři nové kamarádky, objednaly špagety se sýrovou omáčkou. Takový hnus bych ani já neuvařila, minimálně by to bylo teplé! Vyvinula jsem proto výzkumnou metodu, kdy jdete přes menzu a předstíráte, že hledáte kamarády, přitom však se díváte, jak které jídlo vypadá. Mnohokrát mi tato cesta zachránila střevní mikroflóru. :-D

První zkouškové bylo nezapomenutelné. Celý prosinec jsem trnula, když jsem sledovala, jak se mi termíny 12 zápočtů a zkoušek objevují v systému, neomylně se překrývající a poskytující mi minimální prostor na učení jednotlivých předmětů. Naštěstí jsem jich pár složila už před Vánoci. Když to zkrátím - naučila jsem se kromě skript i pít ohromná kvanta zeleného čaje a menší množství tvrdého alkoholu. Opakovala jsem jeden test, z nejjednoduššího předmětu. Eeeeh... ten předmět byl opravdu snadný a napsali jsme všichni stejné odpovědi (jiné se, přísahám, vymyslet nedaly), přesto nás rovná půlka vyletěla. Šla jsem se na svůj test podívat... měla jsem 17b, podle vyučujícího jsem potřebovala 18 a na opravě jsem potkala kamaráda, který měl z testu 20 bodů... :D Tam to bylo velice zvláštní... o to víc, že situace se opakovala v letňáku, naštěstí u té druhé rovné půlky studentů. :D

V letňáku jsem absolvovala dalších 10 předmětů a celkem za prvák získala 76 kreditů. Všechny zkoušky napoprvé a za jedna, za prvák mi skóre kazila jediná dvojka z prvního semestru z logiky (ale z těžší varianty ve druhém jsem si spravila chuť jedničkou, jediná z ročníku :-D). Každou zkoušku si pamatuju - morfologii jsem skládala za povodní, antiku za hrozných veder... navzdory nestabilním klimatickým podmínkám jsem uspěla natolik, že jsem se vlezla do prvního pásma stipendia. Woo-hoo!

V 2-ZS mě čekalo 11 předmětů a volba bakalářky. Dopadlo to fiaskem, má témata nevyšla, vzala jsem si nabízené, naštěstí u skvělé vedoucí. Viz později. Oživením byly předměty na pajdáku, které jsme měli absolvovat, aby nám odpustili část přijímaček na magistra. Taky jsem si vzala skvělé B předměty a semestrem logopedie jsem navázala na svou prvákovskou náklonnost k fonetice. Měla jsem to vědět dřív... :( Zkouškovému vévodily dva stěžejní předměty - slavistika a středověká filosofie. Slavistiku jsem měla hrozně ráda, přestože byla náročná (ani nevím, jestli nějaký předmět opakovalo více lidí, možná syntax?), fildu jsem udělala v slzách, potu a krvi za dvě. Dospěla jsem k názoru, že jsem bůh a zapsala si na letňák dalších 8 předmětů.

2-LS je na našem dvouoboru smrtící. Novověká filda (s vyučujícím, který preferuje filosofy a my ze zsv jsme tak trošku nutné zlo :-D), syntax (kde se za špatné odpovědi odečítají nemalé body), literatura (podstatně náročnější než v prváku, se zkouškou u mé vedoucí bakalářky, před kterou jsem nechtěla být za idiota), dobrovolně k tomu korpus, navíc dojíždění na pajdák a další "drobné zápočty a zkoušky". Vrhla jsem se do toho s vervou a zase udělala všecko za jedna, akorát syntax a psychologii nějdřív za tři, což bylo pod mou úroveň (a hlavně pod úroveň, za kterou je stipko! :-D), dobrovolně jsem šla na další termín a získala místo trojek jedničky. Tak! :-D

Po druháku jsem měla 151/180 potřebných kreditů ke státnicím a na třeťák jsem si mohla vzít už jen povinné předměty. Díky všem bohům včetně létajícího špagetového monstra - přestože jsem měla jen 10 předmětů za oba semestry dohromady (a dva z toho byly semináře k bakalářce), byly čím dál náročnější, zejména kvůli královské disciplíně češtinářů - "dvacítky". A má sólo zápletka - v listopadu jsme s mou vedoucí práce uznaly, že jsem absolutně beznadějný případ, co se týče zvolené bakalářky. Na sklonku prosince, tedy s ročním zpožděním oproti spolužákům, jsem získala nové téma. Všechno od začátku - bibliografie, studium sekundární literatury, papírování... ale nelituju, první téma bych opravdu nezpracovala a neobhájila.

Další potíž - poslední semestr místo 13 týdnů trval jen 7, kvůli státnicím. Takže můj poslední půlrok vypadal takto:

• leden - sháním po všech čertech a knihovnách literaturu k bakalářce, začíná a končí zkouškové
• únor - začíná poslední semestr, který hned v březnu i končí
• doben - o skoro dva měsíce je tu zkouškové dřív, hurá! Ale co z toho, jsem v nemocnici. Nemám přece kam spěchat, že? Státnice jsou až za měsíc. :-D
• květen: státnice a profilové téma ze ZSV
• červen: během rekordního času píšu bakalářku. Odevzdávám první verzi s tím, že až na malé korektury je to i verze poslední, protože jinak budu muset státnicovat až za rok... vyšlo to! :)
• červenec: chtělo by to připravit si těch 64 okruhů ke státnicím že?
• srpen: chtělo by se to těch 64 okruhů naučit, že?

Září: nikdy víc! A proto od 21. září znovu. :)

Suma sumárum: Mám za sebou tři pestré roky, plné zkoušek nejen školních. Z češtinářských zkoušek mám samé jedničky, ze ZSV jsem kromě jedniček schytala 3x dvojku a 1x trojku (z onoho dubna, kdy jsem si skoro vyrvala kapačku, abych mohla absolvovat zkouškové :-D). Navíc, chuť jsem si spravila u státnic, kde jsem si vytáhla právě učivo z tohoto předmětu a zvládla to za 1. Všechny zkoušky jsem složila na první pokus, ale 2x jsem šla dobrovolně na opravu. A stejně tak 2x jsem dostala stipko vyššího pásma (za třeťák se nevyplácí :/), což za to učení stálo. Celkově se můj průměr pohybuje kolem 1,2.

Potkala jsem spoustu bezvadných lidí a i díky nim se těším na další (snad :-)) dva roky studia. Dneska proběhl zápis. Svůj oblíbený účet F12716 už nemám, ale A15151 se mi začíná taky líbit. :-D Doufám, že pod tímhle krycím heslem nasbírám hodně áček, protože od tohoto semestru jsme přestoupili z hodnocení 1-4 na A-F. :)

Když se ohlížím, s diplomem v kapse (nadsázka, ještě beztak není ani vytištěný, když promujeme za 6 týdnů), musím říct, že nelituju. Ano, myslím, že ta logopedie by byla obor opravdu pro mě. Jenže to jsem zjistila pozdě a upřímně... mně  perspektiva "učitelství pro SŠ" vůbec nevadí a na OU jsem spokojená. Nedělám si iluze, že je to u nás strašné a jinde boží.

Jsem spokojená. A to i sama se sebou.

A co se té logopedie týče, nikdy neříkej nikdy. :)