Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

damn-girl: Ježíši, to je zase článek! Ale pobavila jsem se a od srdce zasmála . Ty jsi kopyto? To bych do tebe neřekla. Ti ani lidi nemusí ubližovat a ublížíš si sama .

Jinak s tou školou - to ti opravdu nezávidím, ale ty to zvládneš (jako vždy) a já ti budu moc držet palce . Pamatuju se, že před dvouma rokama někdy v černu byly taky čtyřicítky a já se musela učit v tu dobu na zkoušky a vůbec mi to nešlo. nedokážu si představit, že bych se v něčem takovém učila na ještě důležitější zkoušky než jsou normální zkoušky :-/