Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

lyra: Když jsem otevírala tento článek, říkala jsem si, že určitě nebudu žádnou knihu znát a hrozně se ztrapním sama před sebou, ale s překvapením jsem zjistila, že jsem jich přece jenom pár četla - konkrétně Spalovače mrtvol, Nápady svaté Kláry, Modlitbu pro Kateřinu Horovitzovou a Němou barikádu. Zato česká poezie se mi zarytě vyhýbá a jako správný literární barbar se přiznám, že mi to příliš srdce netrhá, i když nejspíš o mnohé přicházím, nevím. Z české poválečné literatury mohu doporučit knihy Hodina tance a lásky, Kladivo na čarodějnice a Navzdory básník zpívá, což jsou všechno skvělé knihy, ale nejspíš jsi je již četla.