Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

nekra: Takhle s tou čkoládou to vypadá moc hezky.
Podobný věci jsme dělali občas doma, ale jen s banánem a bez čokolády. Piškot, banán, piškot, nasázet na talíř a pak užírat. Možná tam byl kakaovej krém z pudingu, když se nám nevešel na dort (teda on by se vešel, ale pak by to už nevypadalo hezky). Banán je na to nejlepší, protože ho lze snadno nakrájet na plátky, které na piškot dost dobře pasují. A ani není mokrý, takže se piškot hned nerozblemcá (nerozmáčí). Rozmáčený piškoty rád nemám.
Namáčení do čokolády se u nás koná asi tak jednou za rok na Vánoce, při výrobě čertíků - na párátko se napíchá sušený ovoce a pak namočit v čokoládě. Na začátku někdy máme ořech nebo mandli, veprostřed ne, protože tím párátko neprojde snadno skrz.
Jo a s tou zdravou stravou - když je čokoláda hořká (hodně kakaa), tak je zdravá na srdce, takže jaképak nepřehánění .