Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

sargo: Juchů, byla jsem překonána! Poprvé jsem jela sama vlakem v jedna dvaceti. (A předtím bych to i se spolujízdou spočítala na prstech jedné ruky, protože naši pracovali v čsad a měli jsme bus zadarmo. ) Dodnes z něj mám hluboký respekt a snažím se mu vyhýbat