Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

zo: No jo, línej se strhal jak mi často říká mamka (a ta to má prozměnu od mojí babičky ). Tak já teda jako valím to opravit a příště... zase odmítnu zvednout svou línou prdel a stejně to opíšu . Já se nepoučím.
Jako malá jsem měla ráda rybízovej táč s drobenkou, to byla dobrota .
A touhu pokládat podlahu jsem taky ještě neměla (já mám jinačí touhy třeba jít a ten sešit obětovat nejbližšímu bohu... upálením), ale myslím, že to nebude dlouho trvat a taky na mě něco takovýho přijde .