Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

untitled: Ne že bych chtěla být škodolibá (chci), ale představa jak si ostatní přepisují ta data, která od tebe opsali ve mě vyvolala pořádný záchvat smíchu a pořád se culím jak idiot. Ale zároveň je z toho hezké poučení do života: "Nikdy nevěřte Tlapce, když dojde na počty."
Doufám, že se s námi podělíš o recept a fotky, na tu buchtu jsem zvědavá. Já jsem jako dítě jedla hlavně babiččinu bábovku a nepamatuju si, že by někdy došlo. Babi je pekla pořád, akorát teď ji už moc nemusím (zcela překvapivě). -_-
Chuť položit podla jsem teda ještě neměla. Musím prubnout.