Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

tlapka: Divný období, co?
Díky. Obě to zvládnem. Není jiné cesty!
Je to hrozné, když jdeš do práce, nepočítáš s tím, že tam můžeš umřít. Ale je spousta dalších stejně rizikových povolání... a vlastně nemusí být ani rizikové. Viz minulý měsíc ta paní ve volební komisi.
Včera jsem každopádně neudělala skoro nic, akorát jsem celé odpoledne koukala na čt24. Bylo mi špatně už jen z ilustračních záběrů, hloubky nedávám. Hlavně si nedokážu představit tu neskutečnou sílu a energii v epicentru, která se musí uvolnit, když jdou otřesy cítit takhle daleko.