Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

tlapka: Jsem ráda, že se Ti tu líbí, ahoj.
O paměti na vůně už jsem slyšela, ale bohužel, nevím, co bych k tomu řekla. Snad jen, že se shodneme - přijít o čich je opravdu asi to nejmenší, co se ztrát smyslů týče.