Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

fifule: Ahojky, tak jsem ráda, že jsem zjistila, že nejsem na světě jediná Mám stejný "problém". Ale tak dalo by se říct, že uklízení hromádek po psovi mi též nevadí. Horší pro mě byli situace, kdy se malý bráška pokakal, a já ho vozila v kočárku, a divila se, proč nespí. A to s tím požárem je velká nevýhoda no :/