Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

tlapka: Och, to se tak krásně poslouchá.
Jo, je to zajímavé. Docela mě mrzí, že si přesně nepamatuju, jak jsme se anglicky učili my. Je ale fakt, že to bylo všecko jinak nastavené; s AJ jsme začali ve 3. třídě, a to jsem chodila na ZŠ s rozšířenou výukou jazyků, dělala jsem přijímačky do jazykové třídy. Takže to asi nejde moc dobře porovnávat, sice jsme od začátku spojovali psanou a mluvenou podobu, ale taky jsme byli o dva roky starší, což v tomhle věku udělá velký rozdíl...