Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

sargo: Tak já to tu zopakuju, jako všichni: jo, jsi dobrá
Zaujalo mě to tam s tím psaním a výslovností. Uvažovala jsem totiž o tom začátku v první třídě - jestli je to opravdu dobré - a moc mi to nepřišlo. Mám dojem, že by se mělo začít buď dřív, anebo později, ale ne zrovna v první, kde už tak mají hrozný guláš s psaním a hlavně přepisem slov. O češtině se sice tvrdívá, že jak se mluví, tak se píše, ale s Jášou jsem pochopila, že to tak je v mnohem menší míře, než jsem si kdy myslela Oni tak vlastně mají najednou dva jazyky, kdy jedním jenom mluví, a druhým ani to ne, a spojitosti se vytrácejí do hrozného guláše. Očividně se mi to nezdálo