Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

boudicca: Jsem moc ráda, že ti to i přes ty rozpačité začátky s mrňousama klape. Já učila jen na táboře, tam to bylo v klidu (nikdo nevyžadoval žádné výsledky a šlo spíše jen o to děti jakkoliv zabavit), a hlavně jsme tam neměli techniku - v tomto tě moc obdivuji, protože udržet děti od PC, jó to je boj. Takže moc fandím, ať to tak dobře funguje i nadále. Teď už budeš ostřílená pančelka, tak to bude na pohodu, uvidíš