Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

damn-girl: Máš můj obrovský obdiv. Já se děsim, že bych jednou s dětma musela pracovat. mě se ta představa rovná peklu . Navíc to zvládat, uhlídat je a ještě je fakt něco plnohodnotnýho naučit a ai tak, aby i rodiče byli spokojený. Fakt, obdivuju tě! )