Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

protistadu: Tak to já bych se svou snadno se hroutící povahou absolutně nezvládla *smích* , myslím, že by mě děti měly za chvíli pod svým vlivem. Navíc si k nim držím určitý odstup (a to ne z důvodu, že bych je neměla ráda), od té doby, co před devíti lety přibyl nový člen rodiny, můj brácha . Taky máš můj obdiv .