Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

editt: Něco podobnýho je dědova přítelkyně. "Já musím jíst jenom maličko, já jsem dneska měla jenom krajíček chleba, jinak nic!" "Víš dobře, že já sladký nejím." Načež jdou každej pátek večer do hospody, kde si dá 4 piva, pár jelcinů a většinou i tatarák nebo řízek a ještě si vezme brambůrky domů - a potom vykládá něco o dietní stravě. A taky pije málo vody, a potom si stěžuje, že se jí pořád motá hlava (a několikrát už kvůli tomu padla na zem).